„Čím se odlišujeme od strojů?“ Toť název příspěvku Carlose Gershensona v knize „Robot 100: Sto rozumů“. Jedním ze způsobů, jak uvažovat nad tím, co nás dělá lidmi, je porovnat nás s roboty. Carlos se zaměřil na pět aspektů, kterými jsou duše, inteligence, chápání, obecnost a emoce. Ve svém příspěvku ukazuje, jak těžko se některé z těchto pojmů definují a jak je tedy těžké používat je pak v sovislosti s roboty. Máme my lidé duši? Mají ji zvířata? Pokud se roboti začnou více a více podobat lidem, budou mít duši také? Jak poznáme ten moment přechodu bezduchých strojů na roboty s duší, vědomím a emocemi? Budou roboti povážováni za inteligentní, když projdou Turingovým testem? A naopak, když se Carlosovi nedaří zvládnout CAPTCHA („completely automated public Turing test to tell computers and humans apart“, tedy plně automatický veřejný Turingův test k odlišení počítačů a lidí), znamená to tedy, že není člověk? Carlos taky v souvislosti s chápáním vysvětluje „argument čínského pokoje“, pozastavuje se nad etikou (jak bychom se měli k robotům chovat a oni na oplátku k nám) i nad nesmyslností katastrofických scénářů ze sci-fi, že nás roboti jednohe dne ovládnou a zničí. V závěru svého příspěvku Carlos místo předpovědi, jak bude svět vypadat za sto let, shrnuje spíše scénáře, na které určitě nedojde. S Carlosem se známe zejména z konferencí o umělém životě ALIFE, ale i jiných akcí – letos v lednu měl například zvanou přednášku „“Guiding the Self-organization of Cyber-Physical Systems” na našem výročním COST Action Chemobrionics mítingu v Praze.
Carlos Gershenson je mexický vědec se zájmem o samoorganizující se systémy, komplexitu, umělý život, evoluci, poznání, umělé společnosti a filozofii. Je profesorem na Výzkumném ústavu aplikované matematiky a systémů (IIMAS) na Mexické národní autonomní univerzitě (UNAM). Vystudoval obor Evoluční a adaptivní systémy na University of Sussex ve Velké Británii, doktorát získal na Universiteit Brussel v Belgii.