“Jsme Rossum. A jsme také roboti.” Tak nazval svůj příspěvek do knihy #Robot100 Thomas Schmickl. Vybral si několik pasáží z R.U.R., které jsou podle něj i dnes relevantní pro vědu, technologii a zejména pro výzkum umělého života, a napsal k nim své komentáře. Karel Čapek psal o zdi robotů – Kdo jsou tiší roboti, kteří nás již obklopili v našem každodenním životě a tiše tu vládnou a řídí naše osudy? Mladý Rossum vytvořil umělého dělníka a vyhodil z něj všechno, co nesloužilo přímo práci. – Co je podstatou života? Kolik toho můžeme z živých buněk či organismů odebrat, aby stále zůstaly živé? Příroda našla jeden způsob, jak organizovat živou hmotu – Lidé nacházejí naopak způsoby zcela jiné. Téměř všechny lidské výtvory, co se pohybují, jsou konstruovány na základě mechanismu zvaného „kolo“. Pokud se však podíváte na přírodu, většina organismů používá k pohybu nohy, křídla, ploutve nebo řasinky, bičíky, a téměř nic v přírodě se nepodobá kolu.
Thomas Schmickl je profesorem na Biologickém institutu na univerzitě v Grazu v Rakousku, kde vede Laboratoř umělého života, kterou založil v roce 2007. Vedle svých výzkumných aktivit v oblasti zoologie, biologického / ekologického modelování, biologicky inspirované robotiky (rojová robotika, modulární robotika, neuronové sítě, evoluční robotika) také vyučuje ekologické modelování a multiagentní simulace na Katedře environmentálních systémových věd. Více než 10 let také učil na University of Applied Sciences v St. Pölten v Rakousku. Byl / je partnerem v mezinárodních projektech I-SWARM, SYMBRION, REPLICATOR, FloraRobotica financovaných EU a byl / je konsorciálním koordinátorem evropských grantů CoCoRo, ASSISIbf a subCULTron a HIVEOPOLIS. Všechny tyto projekty byly / jsou zaměřeny na zlepšení současného stavu techniky v robotice tak, aby robotické systémy byly více podobné zvířatům (nebo jiným přírodním organismům), zejména aby byly adaptivní, odolné a flexibilní. Nedávno se živé organismy staly součástí jeho nových biohybridních robotických systémů tvořících udržitelnou technologickou symbiózu. V roce 2019 založil na univerzitě v Grazu iniciativu COLIBRI (Complexity of Life in Basic Research and Innovation - Složitost života v základním výzkumu a inovacích), což je uskupení zhruba 20 profesorů, kteří spojují své síly v různých oborech (biologie, ekonomie, sociologie, psychologie, matematika, chemie atd.)