“Příroda našla jen jeden způsob jak organisovat živou hmotu. Je však jiný způsob, jednodušší, tvárnější a rychlejší, na nějž příroda vůbec nenarazila. Tuto druhou cestu, po které se mohl brát vývoj života, jsem dnešního dne objevil.” To si zapsal si do svého laboratorního deníku fiktivní vědec Rossum. A reálný vědec Nathaniel Virgo na základě věty “Druhá cesta, po níž se mohl brat vývoj života” napsal do knihy #Robot100 stejnojmenný příspěvek. Věnuje se v něm mimo jiné tomu, co mohl v roce 1920 Karel Čapek vědět o protoplazmě a co o ní víme dnes. A jak by asi mohla vypadat další forma života, jež by vznikla mimo nám dosud známý strom života. Do knihy Robot100 přispěla i Nathanielova žena Louis a to kresbou související s Nathanielovým textem. Nathaniel Virgo je interdisciplinární vědec zabývající se umělým životem, komplexními systémy a matematikou. Jeho hlavním zájmem je pochopení živého světa, věnuje se zejména studiu vzniku života. Působil ve Velké Británii, Německu a Japonsku, nyní působí na pozici associate professor (docent) na Earth-Life Science Institute (ELSI) v Tokiu. Je ženatý a jeho manželka Louise Virgo je vizuální designérkou v Tokiu. Pracuje jako webová a grafická designérka již více než 20 let a nyní využívá vizuální komunikaci k šíření znalostí a zlepšování vztahu lidí k jejich prostředí. Pořadí osob na fotce: Nejvíc vpředu Louis, pak Nathaniel, potom já, za mnou Julyan Cartwright (taky přispěl do knihy, představíme si ho později) a vzadu Richard Löffler (jeho příspěvek „Pondělí“ jsme si zde představili už 7.9.).