Mondays. Pondělí. To je název příspěvku Richarda Löfflera v knize #Robot100. Jedná se o krátkou povídku ze života fiktivní PhD studentky Anju, která v pondělí ráno dorazí do laboratoře a … Samozřejmě, že vám ten příběh nechci vyzradit předem, ale musím uznat, že tam Richard dokonale vystihl, jak občas probíhá naše práce v laboratoři. Já i Richard se v rámci výzkumu umělého života zabýváme samopoháněnými objekty, já hlavně kapičkami (kterým říkám tekutí roboti), Richard i pevnými objekty jako jsou třeba kafrové lodičky. Richard se navíc v současné době zaměřuje na hledání nových druhů materiálů s vlastním pohonem a na lepší fyzikálně-chemické porozumění interakcím mezi těmito objekty a jejich prostředím. Richard taky věří, že hravý přístup k provádění výzkumu, kde je v pořádku si jednou za čas vyzkoušet neobvyklé a téměř nahodilé experimenty a přitom přemýšlet a věnovat pozornost detailům, je potřeba k objevení nových jevů. S Richardem se známe už z dob jeho studií na Jihodánské universitě v Odense v Dánsku. V době, kdy já jsem na této univerzitě prováděla tři měsíce své experimenty jako postdok, Richard v téže laboratoři ve skupině Steena Rasmussena pracoval na své bakalářské práci. Nyní Richard studuje doktorský program na Ústavu fyzikální chemie Polské akademie věd ve Varšavě, sepisuje svou disertační práci a rozhlíží se (nejen) po Evropě, kam by se pak vypravil jako postdok. Hezké pondělí všem!