„100 let poté: Rossumovi roboti nás stále učí, jak stvořit stroje s vědomím“
Takto nazval svůj příspěvek do knihy Robot100 Matěj Hoffmann.
„Když člověk dnes čte R.U.R., žasne, nakolik je text plný současných či stále ještě vizionářských myšlenek – sto let od vzniku původní hry. Mezi naprosto aktuální témata patří roboti beroucí lidem práci, otázka práv robotů, nebezpečí strojů zabijáků či povstání robotů proti lidem. Já se ale zaměřím na jiný, neméně současný aspekt: Rossumovi roboti jsou stále výrazně dokonalejší než dnešní roboty (v technických oborech se používá neživotný tvar, který je vlastně příznačný pro jejich omezené schopnosti) a důvodem je podle mého názoru Čapkovo geniální intuitivní porozumění problému. …“
Matěj Hoffmann se zabývá humanoidní a kognitivní robotikou. Po absolvování doktorského studia na Univerzitě Curych (2006-2013, Prof. Rolf Pfeifer) pracoval s humanoidním robotem iCub na Italském technologickém institutu v Janově (2013-2016). Po návratu do Česka působí od roku 2017 jako odborný asistent na Katedře kybernetiky, FEL, ČVUT, kde koordinuje skupinu humanoidní a kolaborativní robotiky. Zajímá ho mimo jiné jak si děti a mozek vytváří modely vlastního těla a jak to funguje u strojů - mohou se roboti např. sami nakalibrovat?