top of page

Generativní etika umělého života


Do knihy oslavující sté výročí slova robot #Robot100 s podtitulem “Sto rozumů” přispělo celkem sto osobností. Od července jsme si tu postupně všechny autory představovali a už nám zbývají poslední tři. V tuto chvíli bych vám chtěla něco napsat o japonském profesorovi jménem Takashi Ikegami. Znala jsem se s ním z konferencí o umělém životě ALIFE, a protože mi vždycky přišly jeho projekty a názory hrozně zajímavé, rozhodla jsem se požádat nadaci Canon Foundation in Europe o podporu, abych mohla na Tokijské univerzitě ve spolupráci s Takashim spolupracovat na experimentálním studiu kolektivního chování chemotaktických kapek. Náš projekt byl vybrán, a tak jsem v roce 2017 strávila několik měsíců v Tokiu. Nejen kapáním kapiček, ale účastnila jsem se i seminářů Takashiho skupiny, různých workshopů na ELSI a dalších akcí souvisejících nejen s umělým životem. Potkávala jsem se tam s kolegy a kamarády z ALife komunity a poznávala další osobnosti. Takashi je totiž taková řekněme mucholapka vyhledávaná nejen vědci, ale i umělci, kteří s ním chtějí pracovat na cool projektech. Takashi dokáže geniálně propojopovat vědu a umění, jako příklad uveďme androida jménem Alter, kterého vyvinuli společně Hiroshim Ishigurou (ten taky přispěl do knihy a představili jsme si ho tady už 5.10.) Alter je robot, který dirigoval operu "Scary Beauty". I někteří další autoři knihy Robot 100 jsou Takashiho spolupracovníci či bývalí studenti. Bylo mi opravdu ctí, že jsem měla příležitost být aspoň na pár měsíců součástí Takashiho skupiny a že jsme i nadále v kontaktu. Hrozně moc bych si přála, aby v létě 2021 ALIFE konference v Praze nemusela být plně virtuální a mohli jsme tu Takashiho přivítat, v Praze prý ještě nikdy nebyl. A abych nezapomněla, Takashiho příspěvek nese název „Generativní etika umělého života“ a v knize „Robot 100: Sto rozumů“ ho najdete pod číslem 38.

bottom of page