V knize #Robot100 najdeme různé rozbory Čapkovy hry R.U.R. z různých úhlů pohledu. Lana Sinapayen nazvala svůj příspěvek “R.U.R.: Nadčasová reportáž o společnosti a otřepaných stereotypech” a rozebírá tam témata od studia tkáňových buněk, přes kritiku nenasytnosti Domina a jeho kolegů a otázky týkající se lidských/zvířecích práv, až po kroucení hlavou nad hloupostí Heleny Gloryové. (Lana ten svůj text pojala sice seriozně, přesto místy vyznívá docela vtipně). Martin Hinsch ve svém textu “Staromódní sci-fi, ale jinak dobrá hra” popisuje, co se mu na Čapkově hře líbí a co ne. Lana jakožto vědecký pracovník v oblasti umělého života věří, že nejlepším způsobem, jak porozumět systému, je zkopírovat ho a vytvořit ho znovu. Proto se jako výzkumník umělé inteligence snaží porozumět poznávání budováním neuronových sítí. Budováním lidí se Rossum pravděpodobně naučil víc než kterýkoli vědec z reálného světa nejen o biologii, ale také o inteligenci a emocích. Lana v současné době pracuje v Sony Computer Science Laboratories v Japonsku. Martin Hinsch vystudoval aplikované systémové vědy a získal doktorát z teoretické biologie. Zajímá se o emergentní struktury a komplexní systémy, zabývá se výzkumem v oblastech teoretické biologie, bioinformatiky, strojového učení, epidemiologie a rojové robotiky. Působí na University of Southampton ve Velké Británii.