Příspěvek Pavla Kasíka v knize #Robot100 nese název „Nebezpečí pohodlných robotích metafor“ a začíná nějak takto: „Bojíte se vzpoury robotů? Měla by nás děsit spíše jejich poslušnost…“ Později v textu zaznívá: „Měli bychom se bát, že nám počítačové algoritmy dají vždy to, co chceme. Libovolnou naši touhu či nedostatek mohou identifikovat, ba předvídat, a prakticky okamžitě zažehnat. Jak každý rodič potvrdí, rozmazlování a vyhovění každému požadavku dítěte je z dlouhodobého pohledu snad nejhorší možná taktika.“ Pavel Kasík na svém webu o sobě píše: „Jsem především nadšenec. Když se na mne zeptáte lidí, kteří mě znají, obvykle vám řeknou něco o mém nadšení, zápalu pro věc nebo smyslu pro preciznost. A mají pravdu. Není ostatně těžké být nadšený, když děláte, co vás baví.” Jsem proto moc ráda, že s nadšením přijal i mou prosbu, aby se stal jedním z „rozumů“ a napsal taky pár stránek do mojí knihy „Robot 100: Sto rozumů“. Pavel se věnuje komunikaci vědců a novinářů. Novináře učí, jak lépe komunikovat s vědci a pochopit vědeckou metodu. Vědce zase učí, jak vysvětlovat komplexní témata veřejnosti, popularizovat vědu, tvořit texty a jak spolupracovat s novináři tak, aby byl výsledek přesný, a přitom zajímavý a užitečný. Na VŠCHT Praha vyučuje spolu s Janem Havlíkem předmět „Vědecká žurnalistika“. Ten jsem absolvovala před pár lety (a doporučuju ho všem, nejenom našim studentům). Tam jsem se s Pavlem potkala poprvé osobně, do té doby jsem znala jen jeho články z Technetu, kam Pavel píše jako jeden ze stálých autorů už asi 15 let. Více se o Pavlovi a jeho aktivitách můžete dočíst na webu: https://www.pavelkasik.com/about-me-pavel-kasik