V uplynulých týdnech jsme vám představili už 20 ze 100 osobností, které něčím přispěli do knihy #Robot100. Stále nám ale 80 zbývá! Tak si pojďme něco říci o další kapitole, jejím autorovi Pasquale Stanovi a spoluautorce Luise Damiano. V jejich kapitole „Syntetická biologie a umělá inteligence: od R.U.R. k současným výzkumným směrům“ se dočteme, jak Čapkovy myšlenky možná napomohly při rozvoji pozdějších věd, jako jsou umělá inteligence (AI) a syntetická biologie (SB), které zkoumají kognitivní a biologické procesy pomocí syntetických nebo umělých modelů, ale i reálných experimentů.
Pasquale Stano vystudoval chemii na Università di Pisa (Itálie). Tam také pracoval na mechanismech pro eliminaci Schiffových aromatických bází katalyzovaných mědí (II) a niklem (II). Po dvou letech v ETH v Curychu (Švýcarsko), kde začal pracovat na liposomech jako nosičích pro doručování léčiv, se přestěhoval na Università degli Studi Roma Tre (Itálie), kde se podílel na evropském projektu Synthcells. Od roku 2016 je docentem organické chemie na Università del Salento (Itálie). Pasquale Stano je spoluautorem asi 160 publikací z oblasti chemie a biochemie. Jeho hlavní zájmy sahají od prebiotické chemie a studia vzniku života po syntetickou biologii. Je jedním z editorů Springer knihy "Minimal Cell" („Minimální buňka“). V současné době se věnuje technologii syntetických buněk a to jak experimentálně, tak i teoreticky.
Luisa Damiano působí jako docentka na Ústavu starověkých a moderních civilizací na Università degli Studi di Messina v Itálii.